Kravata je dnes neodmyslitelnou součástí pánské i dámské módy. Víte, že za jejím rozšířením do Evropy stojí císař Napoleon Bonaparte? Nevěříte? Podívejte.

Naše skříně, šuplíky a poličky jsou plné módních výstřelků, bez kterých si svůj život dnes nedokážeme představit - boty na podpatku, kostýmky, silonky, podprsenky, šátky, kabelky. Mnohé z nich jsou v našich šatnících právě jen jedno století. Stejnou dobu jako je tu s námi značka TRIOLA. Dramatické příběhy, jak se tyto veledůležité doplňky staly nedílnou součástí naší garderóby, vám vylíčíme v našem seriálu. A věřte, že to byly inspirující a strhující okamžiky. Někdy šlo o zdraví, jindy o prestiž a často i o život.

Šátek a la Croate

Kravata je dnes neodmyslitelnou součástí pánské i dámské módy a jeden z nejrozšířenějších módních doplňků na světě. Málokdo ví, že za jejím rozšířením do Evropy a do celého světa stojí císař Napoleon Bonaparte. Ten módu nejen ctil, ale sám ji také velmi aktivně vytvářel a šířil. Jen považte, že svých pověstných dvourohých generálských klobouků měl celkem 120! A 19 se jich zachovalo do dnešních dnů. Bonaparte šířil smrt i pokrok, objevoval a zachraňoval antické umění, zasáhl do ženského i mužského odívání, stavitelství, malířství i do nahlížení na historii. A ovlivnil i dnešní módu. Nevěříte? Ráda vás přesvědčím.

Symbol věrnosti

Příběh kravaty ovšem začal o něco dříve, v 17. století za třicetileté války (1635), kdy pobýval v Paříži oddíl chorvatské lehké jízdy (šest tisíc jezdců a koní). Královští Chorvaté, tedy ve francouzštině „Croates“ prosluli v pařížských ulicích a hospůdkách svojí odvahou a temperamentem.

Ale hlavně „dostali na kolena“ Pařížanky svým neobvyklým barevným doplňkem. Totiž, když odcházeli ze svých domovů do vojenské služby, jejich ženy a dívky jim podle místního koloritu na důkaz lásky a věrnosti uvazovaly kolem krku barevné šátky. A to zcela netradičním způsobem. V době, kdy jízdní oddíl pobýval v Paříži, se tento balkánský symbol věrnosti začal často objevovat, ach ty sliby, na šíjích mnohých pařížských žen. Barvy, vzory, originální uzly a hlavně vitalita a halasnost těchto ohnivých jižanů pařížské dámy natolik okouzlily, že pak samy začaly nosit i své šátky „a la Croate,“ tedy na chorvatský způsob. Stejným způsobem začaly vázat šátky i svým mužům, kteří se chtěli balkánským sokům v lásce podobat. Všichni chtěli být „šik a šarmán“ jako ti Kroatinci.

Paříž byla již tehdy ohniskem módy, a tak hned o pár let později v roce 1661 ustanovil Ludvík XIV. funkci královského „cravatiera,“ aby ta jeho kravata byla uvázána co nejvznešeněji. Kravata se začala nosil u dvora i v pařížských ulicích.

Ale do Evropy a dál do světa ji zatáhl až o 150 let později právě Napoleon Bonaparte při svých válečných taženích. Jeho půlmiliónová armáda válčila v Evropě, v severní Africe i na dálném východě, v carském Rusku. Z týlu válečných tažení se kravata jako základní pánský módní doplněk masově rozšířila po celé Evropě a pak i do kolonií mimo Evropu. Stala se vizitkou, s jejíž pomocí se muž stával gentlemanem a dával najevo svoji příslušnost ke společenské vrstvě, klubu, univerzitě...

Nové století - New Look

V roce 1922, právě v tom našem století, které sledujeme, si nechal J. Langsdorf z New Yorku patentovat nový vzhled kravaty a nový postup při jejím šití. Od té doby se povětšinou skládá ze tří dílů, které jsou střiženy a sešity pod úhlem 45 stupňů k základní osnově látky. Geniální Američan okamžitě docílil toho, že se kravata nekroutila a krásně držela tvar. A právě ve dvacátých letech minulého století odvážně nakráčela kravata spolu s novým stylem dámského odívání, s kalhotami, do šatníků mladých moderních žen. Byla menší než ta pánská, s výraznějšími vzory, uvázána volněji a vždy z nejlepších materiálů.

Dnes už je kravata „domestikovaná“ na celém světě a na každém kontinentu si žije svým vlastním životem. Jejímu vzhledu se věnovala módní esa jako E. Warhol, Yves Saint Laurent, Armani i Gucci. Pokud máte hbité prsty a dobrou paměť, můžete ji uvázat na neuvěřitelných 85 způsobů. Nejznámějšími uzly jsou Windsor, Manhattan a Pratt. Nošení kravaty upravuje společenská etiketa a muži, kteří nosí kravaty, jsou ve společnosti vnímáni jako důvěryhodní a lépe finančně zajištění. Ženy jako emancipované a neústupné.

Dodnes si kravata uchovala i své nepsané prvenství z dob třicetileté války a napoleonských tažení. Kravatu svým mužům nejčastěji vybírají a vážou ženy a milenky.

Lýdie