Předvánoční úklid podle Bohyně

08.12.17 | Ženy Trioly

V případě, že jste stejně jako já milovník čehokoli jiného, jen ne úklidu, mám pro vás tipy, jak mít doma relativně uklizeno a moc se u toho nenadřít.

Předvánoční úklid podle Bohyně
V případě, že jste stejně jako já milovník čehokoli jiného, jen ne úklidu, mám pro vás tipy, jak mít doma relativně uklizeno a moc se u toho nenadřít.

V případě, že jste stejně jako já milovník čehokoli jiného, jen ne úklidu, mám pro vás tipy, jak mít doma relativně uklizeno a moc se u toho nenadřít.


Úklidu neutečete, proto je dobré mu jít vstříc
.

Navíc v případě Vánoc je jasné, kdy máte začít uklízet. Co nejpozději. Jedině tak nebudete muset uklízet znova. A znova. A znova. Spíš než na detailní úklid míst, kam ani Ježíšek nedohlédne, se raději soustřeďte na vhodný typ dekorace z materiálu, který není lapačem prachu a neprozradí o vás, že hospodyňka tedy opravdu nejste. Já osobně jsem se zamilovala do roztomilých plechových ozdob, které jsem navěsila na lustr v hale, kde nakonec několik let zůstaly. Všichni se přece shodneme na tom, že hvězdičky jsou vlastně univerzální dekorace! A plech se celkem dobře omývá. Alespoň moje paní na úklid to říkala.


Nebojte se pomocníků.

Už v raném věku jsem pochopila, že moje rodina jede na jiný pohon, než na spořádanou domácnost. Uklízí se u nás jen, když prší a není nic jiného na práci. Navíc se všichni řídíme pravidlem: „Na co nestačím, tam se netlačím.“ A věřte nebo ne, u vysavače u nás tedy nikdy narváno nebylo. Proto jsme vždy měli pána na mytí oken a paní na úklid. Taková forma výpomoci je ve své podstatě dokonalá. Pán na okna zajistil, že nemáme v rodině tragédii typu „zranila se/zemřela při mytí oken“ a paní na úklid nám pomáhá se socializovat, tedy zvát si návštěvy všeho druhu. My si totiž nepořádku uvědomujeme a rádi bychom i uklidili, ale prostě v Čechách málo prší.

Zkuste to na pohodu.

Když už náhodou musíte uklidit (má přijít opravář, tchýně, nebo máte rande), tak si tu torturu (mám na mysli úklid, ne tu tchýni) zpříjemněte, jak jen to jde. Pusťte si hudbu, rozsviťte světla, vezměte si pohodlné oblečení a stanovte si hranice. Já si vždycky svážu vlasy do drdolu, obleču zapovězené legíny, nazuju lodičky (kdyby to rande přišlo dřív) a na každou místnost si vyhradím maximálně dvacet minut, což je asi šest písniček. Jedině tak mě úklid neomrzí a taky mi nepraskne láhev pinotu, kterou jsem si před úklidem dala do mrazáku vychladit. Na konci tortury mám poklizený byt, vycvičený zadek z lodiček a vcelku dobrou náladu z vykonaného díla, za což se následně odměním (Pinotem a případně tím randetem). Když to dám já, tak vy to dáte levou zadní!

Šťastné a uklizené! 

Vaše Bohyně