Odhalovat, nebo neodhalovat?

Bohyně a odhalování - jak to s ním má? Odpověď vás možná překvapí...

Odhalování je ve své podstatě znakem svobody, kdy se svázaná pravidla stávají minulostí a my si můžeme ukazovat, co chceme, kdy chceme a jak chceme...pokud tedy chceme.

Stejně tak je i odhalení vlastně i úlevným procesem, který z nás sejme břímě tajemství. Jsme odhaleni a nemusíme se dále schovávat a trápit. Ano, v jistých případech odhalení nemusí nutně vést ke svobodě, ale naopak k hnědým teplákům v nápravném zařízení, ale to se mi moc do krámu nehodí, takže se budeme držet tématu svobody a lehkosti, které nás s odhalováním čeká.

Nerada bych vypadala prudérně, ale já vlastně moc na ukazování předností nejsem. Jsem si sice vědomá svých zbraní a nebojím se je použít, ale zásadně přes šaty s výstřihy nosím šátky, které odkládám pouze v případě nouze, např. když mám dostat pokutu, pokud mě při prezentaci nikdo neposlouchá, nebo u nás v kantýně, když chci, aby mi kuchař dal větší řízek. Jemu bych se možná i odhalila, ale zatím to vypadá, že o mojí přízeň moc nestojí. 

Nutně netoužím po tom, aby všichni věděli, jaké mám spodní prádlo, i když je exkluzivní, protože si říkám, že když ukážu všechno, nezbyde tu prostor pro fantazii. A ta je hnacím motorem činů. A přestože jsem se nechala vyfotit nahá do časopisu (byl to Cosmopolitan, ne Leo!), tak v létě neholduji nudismu, protože z nějakého důvodu při pohledu na pláž plnou nahých těl mám pocit, že spíš vidím zkázu civilizace než osvobození těla i ducha. Což je hlavně můj pocit, neboť jsem stydlivá a komplexy z puberty mi stále neřekly své adieu.

Navíc mám ráda plavky. Ráda je kombinuji, vymýšlím variace, měním díly a ladím doplňky. A to jaksi na nudapláži neklapne, že. Nosím dvoudílné, protože v jednodílných je mi zima a když se podle nich opálím, tak nevypadám dobře. Ne že by ve dvoudílných plavkách "opálení na tygra" (podle špíčků na břiše) byla nějaká sláva, ale při vhodném nastavení a vystavení je to pořád lepší výsledek než "kopáč efekt" u jednodílných. Dřív jsem se styděla v jakýchkoliv plavkách, ale pak jsem díky studiu angličtiny pojala podezření, že mám beachbody a všechno se změnilo.

Beachbody je termín pro tělo, které byste chtěli vidět na pláži. Ve své podstatě je to tělo absolutně dokonalé ženy, která existuje, ale já ji zatím nepotkala. Jako lingvista jsem si tenhle termín přeložila úžeji jako beach – pláž a body – tělo a došlo mi, že když jedu na dovolenou, tak mám oboje (tělo i pláž) a hrdě se odhaluji ve svých barevných plavečkách velikosti XL a chytám bronz co to jde. 

Doufám totiž, že se po mém návratu z dovolené šance na odhalování v menším okruhu osob (já a on) značně zvýší a když ne, tak alespoň dostanu ten řízek, co mi půjde k pleti. Na odhalení svých citů ještě nejsem připravená, ale kdo ví, co způsobí léta žár.

Vaše Bohyně